Oficiální stránky KČT Kopřivnice » Podyjí (Znojemsko) 25. – 28. 9. 2015 – zhodnocení

Podyjí (Znojemsko) 25. – 28. 9. 2015 – zhodnocení


Akce roku 2015, Pozvánka, Fotky

Při vyslovení názvu Vranovská přehrada se mi vybaví vzpomínky na dětství a studentská léta. Do tohoto kouzelného koutu jižní Moravy jsem se vždycky rád vracel. Možná i to bylo jedním z důvodů, proč jsme s našimi turisty zamířili právě sem. A tak se kraj kolem řeky Dyje stal na několik dní naším domovem. Ubytování pro nás zajistil Penzion M přímo na Vranovské pláži v bezprostřední blízkosti lávky přes Švýcarskou zátoku. Pro pravověrné horaly byla rána na pláži něčím neobvyklým.

První den jsme zavítali do rodného kraje Alfonse Muchy a Vladimíra Menšíka. Z Moravského Krumlova jsme podnikli okružní jízdu do Dolních Kounic ke klášteru Rosa Coeli. Pokračovali jsme kolem torza viaduktu z dílny G. Eifela na Ivančice a Řeznovice. Právě v této nenápadné vísce se nachází nejstarší kostel na Moravě.

Kaňon řeky Dyje patří mezi nejzachovalejší říční údolí svého druhu na Vysočině. Navíc byl po mnoho desetiletí odříznut od lidských aktivit. Z těchto důvodů na obou stranách státní hranice vznikl národní park, jenž si klade za cíl ochranu zdejší přírody. Za jedny z vrcholů celého zájezdu patřily pohledy z vyhlídkových míst, jakými jsou Hardeggská vyhlídka nad stejnojmenným rakouským městečkem nebo Nový Hrádek u Lukova s výhledem na zaklesnuté meandry kolem hory Umlaufberg. Většina se krátce zastavila také u pozůstatků železné opony u Čížova. A nemůžeme nezmínit ani nekonečná dýňová pole u našich jižních sousedů, kterými jsme projížděli.

 

Všechny fotky ve fotogalerii zde Objet Vranovskou přehradu kolem do kola tak to je výzva! Vodní hladina vzdutá betonovou hrází nabízí spoustu zákoutí a míst k rozjímání a s pěknými výhledy. Poměrně novou atrakcí svého druhu je rozhledna Rumburak v Bítově u stejnojmenného penzionu. Vstup do ní hlídají dva krkavci z dílny sochaře Michala Olšiaka. Byť ráno halilo oblohu do mraků, před polednem se rozjasnilo a bylo vidět nejen kus Vysočiny, ale do sousedního Rakouska. V penzionu pod rozhlednou dobře vařili a k poslechu hrála i pěkná hudba. Zcela jiného ražení byla lavička na vyhlídkové skále Čertice za novým Bítovem. Na Cornštejně vládli filmaři, tak jsme se do hradu nedostali. Naopak poklidná nálada byla na konci vzdutí v Podhradí nad Dyjí. Opuštěný byl i zámek v Uherčicích s pěkným parkem. .=

Poslední den byli už tradičně všichni pěšáky. Asi polovina osazenstva vyrazila na pěší trasu na Králův stolec a jinými vyhlídkami na Dyji, Znojemskou přehradu a Znojmo samotné. Tento úsek mi trochu připomněl krajinu ve Finsku. Ostatní odjeli rovnou do města „Z“, které pamatuje ještě Přemyslovce. Každý si ten den užil po svém.

Závěrem musím poděkovat všem účastníkům, že byli vzorní, dochvilní a že si vzájemně pomáhali, bylo-li to potřeba. A zvláštní poděkování bych chtěl věnovat těm, kteří mi napekli buchty, či jiné pochutiny. Náš výlet byl jakousi reprízou zájezdu z r. 2004. Tak třeba se sem zase někdy vrátíme, protože jižní Morava pro nás turisty skrývá obrovská bohatství.

Ondřej Burel

Tisk Tisk