Oficiální stránky KČT Kopřivnice » Na kole do Teplic nad Bečvou

Na kole do Teplic nad Bečvou


Akce roku 2015, Pozvánka, Fotky

Cílem cyklovýletu o poslední květnové neděli bylo lázeňské městečko Teplice nad Bečvou. A tak se sešlo pár nadšenců, kteří snad zatoužili ochutnat lázeňské oplatky, či snad zatoužili projet se malebným údolím kolem milované řeky, na níž se ono lázeňské středisko nachází. Ale vezměme to postupně.

Pro cestu do Teplic jsem se snažil vybrat takovou variantu, která by v co největší míře objela kopce a vyhnula se nějakým nepříjemnostem v podobě stoupání, jako např. Starojický kopec. A tak jsme jeli na Jičinu, Palačov, Porubu až do Hustopečí, kde jsme se napojili na vyhlášenou cyklostezku Bečva. První větší zastávka byla v cyklistické restauraci Jachta na břehu hustopečských rybníků. Kolem zámku ve Skaličce jsme dojeli do obce Ústí s hastrmanem a čapím hnízdem. Do Teplic to byl už jen kousek. Zaslouženou odměnou byla minerální voda z Kropáčova pramene ale především lázeňské oplatky s příchutěmi čokoládovou, oříškovou, perníkovou, citrónovou a jinými dalšími. Většinou jsme si nějaký ten balíček odvezli i domů.

Čo včil? Někteří dostali hlad a tak zatímco někteří už se odebrali k domovu, naše skupinka hledala cosi dobrého do břucha. Hledala a našla – v restauraci Sportbar. Někomu stačila polévka, jiní něco mastnějšího a našli se i gurmáni, co raději něco sladkého na mlsný jazýček.

 

Všechny fotky ve fotogalerii zde

Původní záměr předpokládal, že se kolem Bečvy pojede až do Přerova a odsud vlakem domů. Od nového jízdního řádu je ale horší spojení a teoreticky bylo možné, že bychom se mohli nedostat domů včas. Proto přišla na řadu varianta jet po vlastní ose – je to sice delší, zato horší cesta. Ano, většinou se sice jede po asfaltu, zato nám cestou nějak přibylo kopců, kterým jsme se ráno tak elegantně vyhýbali. Díky tomu jsme ale objevili spoustu dalších míst, kde dosud téměř lidská noha nevkročila.

Tak třeba z centra Hranic začíná takové docela rozumné stoupání, které končí u hřbitůvku s kapličkou a kostelíčkem. Po cestě kousek za ním se dá dojet na hranu hranického lomu, odkud je pěkný pohled nejen na lom samotný a část Hranic, ale také na Oderské vrchy, Hostýnské vrchy a Beskydy. Bylo vidět i špičku Lysé hory. Pak jsme nějakou dobu zastavovali u každého hydrantu, jak bylo hezky. Např. ve Špičkách, na dubském kopci a nakonec ve Starém Jičíně.

Tak nakonec nám to vyšlo. Největší radost mi udělal výhled do lomu a samozřejmě ty lázeňské oplatky. Kvůli nim jsme tam vlastně jeli.

Ondřej Burel

Tisk Tisk