Oficiální stránky KČT Kopřivnice » Brno – poznámky

Brno – poznámky


Akce roku 2014, Pozvánka, ZhodnoceníFotky

Budova pojišťovny Riunione adriatica di Sicurtá – pojišťovna byla založena r. 1838 v Terstu, brněnská pobočka byla (po Praze a Liberci) otevřena r. 1906. Samostatná budova ve funkcionalistickém stylu byla otevřena až ve třicátých letech na místě někdejších hradeb podle projektu Karla Kotase. V prvních dvou patrech bylo sídlo pojišťovny, ve vyšších patrech byty a v horním ustupujícím parteru komerční prostory.

Městská ubytovací kancelář – při příležitosti deseti let samostatného Československa proběhla výstava na brněnském výstavišti. Několik objektů bylo postaveno i ve městě. Přímo naproti nádraží vznikla v l. 1927 – 28 podle projektu Oskara Poříska informační kancelář pro návštěvníky veletrhu. Objekt byl poté mnohokrát přestavěn.

Nádražní poštovní úřad – vznikla v l. 1937 – 38 podle návrhu Bohuslava Fuchse vedle nádražní budovy pro potřebu železniční stanice. Protože se nacházela v místech býv. hradeb a příkopu, byl problém se založením stavby – dvoupatrový železobetonový suterén. Objekt tvoří lehká ocelová konstrukce se snadno rozebíratelnými příčkami (stěhování v případě přesunu brněnského nádraží).

Kapucínské nám. (Kapucínská hrobka) – v podzemí kostela sv. Kříže byli až do r. 1748 pohřbíváni mniši (240) a světské osobnosti spřízněné s kapucíny (150). Těla pohřbených se nerozpadly, ale vyschly a staly se z nich mumie. Mezi nejznámější patří baron František von Trenck (velitel pandurů při oblíhání Brna – vojenští dobrodruzi, kteří žili z válečného lupu). Jeho tělo a hlava byly odděleny a to dalo vzniku celé řady pověstí.

Divadlo Reduta – nejstarší divadelní budova ve střední Evropě. V r. 1767 zde koncertoval malý W. A. Mozart. Dnes součást Národního divadla Brno.

Biskupský dvůr – soubor staveb obklopujících nádvoří. Původně zde stávala gotická budova brněnského probožství, kterou r. 1588 koupil olomoucký biskup Stanislav Pavlovský (odsud název). Po r. 1600 úpravy dokončil Fr. Ditichtein. Nejstaršími částmi je hranolová věž a část s obnaženým zdivem, z období renesance pochází loubí. Po založení Zemského muzea r. 1818 objekty sloužily k výstavním účelům. V 80. letech 19. stol. bylo přistavěno d´Elvertovo křídlo s balkonovým portálem pocházejícího ze zbořeného paláce Mitrovských na Svoboďáku. Na nádvoří Merkurova kašna. V budově sídlí přírodovědné expozice – Fauna Moravy, Akvárium sladkovodních ryb a Modely hub.

Ditrichsteinský palác – v l. 1614 – 18 jej nechal postavit Olomoucký arcibiskup František Ditrichstein jako jedno ze svých rodových sídel. Kolem r. 1748 prošla budova rozsáhlou přestavbou, což je patrno zejména na vstupu. Za doby českého povstání v r. 1620 zde sídlil Fridrich Falcký. R. 1748 se zde zastavila Marie Terezie. V r. 1805 zde pobýval i ruský generál Kutuzov. V r. 1928 byla ve třetím podlaží provedena nástavba, která byla v 80. letech snesena. Od počátku 20. stol již objekt sloužil k výstavním účelům. Dnes jsou zde expozice Pravěk Moravy, Velká Morava, Morava ve středověku, nerosty.

Stará radnice (drak, kolo, zazděný mnich)

Katedrála sv. Petra a Pavla – historie sahá do 11. – 12. stol., kdy tady stávala rotunda. Na konci 12. stol na jejím místě vznikl malý kostelík, který byl už ve 13. stol. přestavěn na románskou baziliku, později také raně goticky. Za třicetileté války byl kostel značně poškozen a v 18. stol. byl jeho interiér značně zbarokizován. Novogotickou proměnou prošel na přelomu 19. a 20. stol. , kdy byly přistavěny také dvě věže vysoké 84 m. R. 2007 bylo otevřeno Diecézní muzeum naproti katedrále s expozicí o životě Krista.

Denisovy sady – pův. Františkovy sady (po císaři Frančišku I.), od r. 1919 Denisovy (francouzský historik Ernest Denis, který přispěl ke vzniku samostatného československa). První park v Čechách a na Moravě zal. veřejnou správou. Antonína Bedřicha Mitrovského z Milovic a Nemyšle v l. 1814 – 1818. Park vznikl mezi Husovou ulicí a zbytky hradeb. Původně k němu patřil i západně ležící park Studánka oddělený v l. 1939 – 41 komunikací z Nových Sadů na Husovu. 4. 10. 1818 byl odhalen obelisk.

Uměleckoprůmyslové muzeum – instituce byla založena po vzoru vídeňského Muzea pro umění a průmysl dne 2. 12. 1873. R. 1882 byla započata výstavba budovy podle plánů ředitele G. Schöna po vzoru novorenesančních staveb G. Semepera ve Vídni. Na přelomu 19. a 20. stol. bylo muzeum moderní institucí se širokým záběrem činností, stálé expozice byly stále doplňovány. Po válce byly poškozeny sbírky i budova, na jejíž úpravě se podílel také B. Fuchs. Muzeum se stalo pobočkou pražského Uměleckoprůmyslového muzea. V r. 1961 bylo muzeum sloučeno s Obrazárnou Moravského zemského muzea a vznikla Moravská zemská galerie. V 70. a 80– letech zde byly hlavně depozitáře a tím se omezily výstavní možnosti. V devadesátých letech byla provedena rekonstrukce a v r. 2001 bylo muzeum nově otevřeno s moderními přestavbami. Dnes sídlo užitého umění od středověku do současnosti – sklo, keramika, porcelán, textil, nábytek a krátkodobé výstavy.

Pražákův palác – dva samostatné objekty Pražákův palác a Besední dům byly v l. 1869 – 74 spojeny do jednoho komplexu podle návrhu vídeňského architekta Theofila Hansena. Dům si nechal postavit přední politik Alois Pražák ve stylu severoitalské renesance. Po r. 1948 objekt připadl státu. Dnes zde sídlí ředitelství Moravské Galerie, stálá expozice moderního umění a krátkodobé výstavy. Je zde rovněž umělecká knihovna, která je přístupná od r. 1883 Špilberk – zal. Přemysl Otakar II. v pol. 13. stol. jako oporu panovnické moci na Moravě. Nejstarší písemné záznamy jsou z let 1277 – 79. Sídlem panovníků byl hrad spíše sporadicky, za doby Jana Jindřicha to bylo sídlo moravského markraběte. V r. 1410 byl jeho syn Jošt zvolen Římským císařem a tak byl Špilberk sídlem celé říše. Tři měsíce na to zemřel (pochován v kostele sv. Tomáše). R. 1469 obsadil hrad Matyáš Korvín a následně získal vládu na Moravě.

Od konce 15. stol nastal úpadek, hrad byl zastavován až byl předán městu Brnu. Po Bílé hoře mu však byl zkonfiskován. V l. 1643 – 45 byl hrad i město ohrožováni Švédy a Špilberk s Brnem se staly nejvýznamnějším barokním pevnost na Moravě (citadela). Hrad sloužil také jako významné vězení. Ze začátku byl obávaný žalář, r. 1783 je Josef II. proměnil na civilní vězení, do dolních kasemat odvedeni zločinci odsouzení na doživotí. Mezi nezjnámější vězně patřil také baron von Tenck, vůdce pandurů (Habsburští strážci – dobrovolníci hlídající hranice monarchie vůči osmanským Turkům).

Lékařská fakulta – MU byla založena r. 1919 a jednou z prvních fakult byla i Lékařská. Dnes lékařská fakulta byla přemístěna do areálu kampusu v Bohunicích. MU má dnes 9 fakult.

Červený kostel – evangelický kostel J. A. Komenského, který je známější pod názvem odvozeným od jeho červeného zdiva. Byl postaven v l. 1862 – 67. R. 1782 byl v Brně založen evangelický sbor tvořený německými emigranty, ale ti mohli stavět své kostely až po vzniku nové ústavy v r. 1861. Evangelisté získali prestižní místo v ose Husovy ulice naproti obelisku v Denisových sadech.

Ústavní soud – ** **Kanicův palác (tzv. Pentagon) – novorenesanční budova postavena v l. 1871 – 73 podle projektu Karla Exnera původně sloužila jako nájemní dům. Původně zde byly hradby, později park. V r. 1905 koupil dům hrabě Václav Kounic a v r. 1908 jej věnoval Spolku Kanicovy studentské koleje Českých vysokých škol v Brně na podporu studentů. Z výnosu byly stavěny Kanicovy koleje. V r. 1948 byl spolek rozpuštěn a objekt přešel pod MU. Ta tady chtěla vybudovat koleje, ale narazila na nesouhlas radnice, proto tady byl opět nájemní dům. V l. 1993 – 94 prošel dům rozsáhlou přestavbou, od r. 1995 sídlo Rektorátu MU a dříve též Katedra geografie.

Moravské nám. – nachází se v místech, kde původně bylo městské opevnění, podobně jako Ringstrasse ve Vídni. Vznikl tady park a největší nám. v Brně. Během historie měnilo názvy – Lažánské nám., Lažánského nám., Adolf Hitler platz, nám. Rudé armády a po r. 1990 Moravské nám. Významná přeměna přišla během zavedení tramvajové dopravy. Na nám. socha Rudoarmějce a památný dub letní – jeden z nejkrásnějších stromů v Brně.

Janáčkovo divadlo – první návrhy vznikly v l. 1907 a 1010. Mezi lety 1910 a 1958 proběhlo sedm architektonických soutěží. Budova byla postavena v l. 1961 – 65 a má kapacitu 1383 míst.

Kostel sv. Tomáše – barokní kostel vznikl v l. 1662 – 1667. Ke kostelu přiléhá areál augustiniánského kláštera zal. r. 1350 Janem Jindřichem Lucemburským (bratrem Karla IV.). Klášter byl r. 1645 napaden švédskými vojsky. Stál na okraji opevnění jako předsunutá bašta a byl nejslabším článkem obranného systému.

Místodržitelský palác – původní objekt augustiniánského kláštera u kostela sv. Tomáše vznikl v polovině 14. stol. Současnou podobu získal během přestaveb v 60. letech 17. stol. a od 30. let 18. stol. do r. 1752 podle projektu Mořice Grimma. Po josefínské reformě v 80. letech 18. stol. se augustiniáni stěhovali pryč a v budově kláštera byly umístěny úřady. Další úpravy dělal J. L. Hilldebrandt. Za první republiky byl zemským sídlem prezidenta republiky, za války sídlem německých úřadů. Od r. 1955 byl sídlem Muzea dělnického hnutí a po r. 1989 byl upraven pro potřeby galerie. Expozice starého umění od gotiky do 19. stol., grafický kabinet. Nejvýznamnější obraz Pohled Medúsy od P. P. Rubense.

Kostel sv. Jakuba – v l. 1201 – 1222 zde stával románský kostel sv. Jakuba Většího. V r. 1340 byla v sousedním domě založena kostnice a z této doby je doložena také existence hřbitova. Od 1502 na stavbě pracoval Anton Pilgram (severní průčelí, zastřešení kostela. Hřbitov byl 1784 zrušen a kolem vznikl komplex kaplí. R. 1878 prošel kostel regotizací. Pod kostelem je druhá největší kostnice v Evropě. Na jižní fasádě věže plastika neslušného mužíčka, kterou tady vytesal kamenický mistr jako pomstu Brněnům za jeho vyhoštění z města.

Hotel Avion – na místě hotelu pův. stával hostinec Miroslava Kosteleckého, který se jej rozhodl r. 1926 zmodernizovat. Bohuslav Fuchs měl složitý úkol vejít se na mimořádně úzkou středověkou parcelu (8×34 m). Použil železobetonový skelet a na fasádě byl dvoupatrový arkýř. První dvě patra zaujímala restaurace, ve vyšších patrech, která ustupují, aby výškově nenarušovala fasádu, je 50 hotelových pokojů. Úplně nahoře je byt majitele. Restaurace, hotel i byt měly samostatné vstupy.

Nám. Svobody – současný název nese od r. 1918, předtím se jmenovalo různě – Dolní trh, Niederring, Grosserplatz, Nám. Císaře Františka Josefa. Nachází se na místě, kde se setkávaly čtyři obchodní cesty, které dnes kopírují ulice Masarykova, Česká a Kobližná.

Dům pánů z Lipé – též Schwanzův palác – původně zde stával gotický dům, na jeho místě nechal v l. 1589 – 96 postavit Čeněk z Lipé třípatrový renesanční dům dle projektu italského architekta Antonia Gabriho. Během 19. stol. byl dům navýšen o čtvrté patro. Během další rekonstrukce r. 1938 (B. Fuchs) byla provedena nová sgrafitová výzdoba od malíře a grafika Emanuela Hrbka. Jsou zde hlavně zemědělské motivy. V r. 2005 proběhla další rekonstrukce, která zastřešila vnitřní nádvoří a byl upraven prosklený parter do nám. Svobody.

Dům U čtyř mamlasů – byl postaven v l. 1901 – 1902 pro nadaci V. Gerstbauera. Autorem návrhu je German Wanderley. Název dostal podle soch čtyř Atlasů podepírající průčelí domu. Ti jsou dílem sochaře Antonína Tomoly. Uvnitř tradiční cukrárna.

Zpracoval vedoucí akce Ondřej Burel

Tisk Tisk