Oficiální stránky KČT Kopřivnice » Velikonoční Javoník

Velikonoční Javoník


Akce roku 2013, Pozvánka, Fotky

Mohli bychom to považovat za poslední zimní výlet (v pořadí asi už čtvrtý v této sezóně). Ani Dagmar Honsová se svou věšteckou meteorologickou koulí opět „nezklamala.“ Když meteorologové tuto zimu několikrát hlásili, že napadne 20 cm sněhu, tak napadlo pět. I tentokráte prognózovali 20 čísel, napadlo třicet, na horách ještě více. A tak z původních plánů na vycházku do Zašové sešlo.

Nicméně se ráno sešlo pár skalních šílenců, kteří nechtěli hnípat doma a tak jsme vyrazili na Javorník. Volba byla nasnadě. Dalo se předpokládat, že tady před námi prošly již celé zástupy, a že tudy bude cesta úplná brnkačka. Nebyla. Od hájenky u můstku jsme začali prošlapávat. A to byla teprve sranda. Vypadalo to, jako by tudy prošli jen dva lidi. Moc jsme na výběr neměli, proto jsme na vrchol zvolili variantu kolem pramene Jičínky a potom po červené a lesem rovnou k chatě. Otevřelo se nám několik výhledů na Dlouhou, Kamenárku a k Mořkovu. Výstup trval necelé čtyři hodiny.

 

Všechny fotky ve fotogalerii zde

Už dlouho nepamatuju, co bylo v nějaké dny volna na chatě tak málo lidí. Více se jich nahrnulo, až když jsme odcházeli. Po menším občerstvení a doplnění tekutin kolem stolu u kamen už začal provoz houstnout a tak jsme se zvedli. Zpáteční cestu jsme zvolili klasickým padákem k můstku. Dolů to šlo dobře, každý krok byl za dva, v měkkém sněhu to byla hotová krasojízda. Pod chatou někteří z nás jeli po zadku, čímž se naše rychlost ještě zvýšila přímo kosmicky, až některým zaléhalo v uších. Prostě balada. U hájenky jsme dojedli zbytky zásob a namířili si to zpět na veřovické nádraží. Závěrem jsme ještě doplnili tekutiny v místní restauraci, abychom ve vlaku neuschli.

Chtěl bych závěrem ocenit sportovní výkony všech účastníků, protože v takových návalech sněhu to nebylo jednoduché. Více takových Javorníků.

Ondřej Burel

Tisk Tisk