Oficiální stránky KČT Kopřivnice » Veselský kopec – zhodnocení

Veselský kopec – zhodnocení


Akce roku 2013, Pozvánka, Fotky

První víkend nového školního roku byl jako stvořený pro vyjížďku na kole. Jistě všichni přes prázdniny pilně jezdili a trénovali. Proto by neměl být problém absolvovat něco delšího než na začátku sezóny. Při pohledu z Červeného kamene člověk přehlédne Moravskou bránu až k pásmu Oderských vrchů. Na severozápadě jim dominují dva větřáky a věž na Veselském kopci. A právě tato vyvýšenina se stala hlavním cílem našeho výletu.

Po známých cestičkách jsme dokličkovali k Šenovu. Na Lenčino výslovné přání jsme zahnuli polní cestou na vrchol neznačeného brdku s křížkem a dvěma (asi) akáty, odkud je kruhový rozhled na Poodří, Oderské vrchy, vrcholy Beskyd a okolí Nového Jičína. Kolik je u nás takových pěkných míst, spousta z nich ještě čeká na své objevení. Toto je jedno z nich. Cestu přes Bernarice a Hůrku lemovalo spoustu švestkových alejí, kde jízda pod korunami stromů patřila k nejpěknějším zážitkům.

 

Všechny fotky ve fotogalerii zde

Jeden by nabyl dojmu, že více méně jedeme stále z kopce. Abychom to napravili, tak od rodného domu J. G. Mendla v Hynčicích začalo stoupání. První kilometr k dálnici byl pozvolnější, v lese už to chtělo trochu šlápnout. Ale vyplatilo se. Veselský kopec je bezesporu jedním z nejpěknějších vyhlídkových míst Novojičínska odkud se rozevírají kulisy Beskyd, Vsetínských i Hostýnských vrchů. Snad jen Helfštýn je trochu skryt za řadou stromů. Po krátkém občerstvení nastal několikakilometrový sešup do Oder bez jediného šlápnutí (zase z kopce). Ve zdejším Dělnickém domě se někteří dočkali toužebně vysněného obědu a piva (samozřejmě nealkoholického).

Po celou dobu našeho výletu nás doprovázela ještě jedna stavba a tou bylo silo u nádraží v Suchdole nad Odrou. Nakonec jsme minuli i je a přes Kunín se vrátili na známou cestu k domovu. Trochu nás na konci dorazily kopce v Rybím a k Dallasu. Přestože jsme ujeli 75 km, tak to nakonec byla docela sranda, až jsme se třískali do kolen (to když jsme se večer masírovali).

Ondřej Burel

Tisk Tisk