Oficiální stránky KČT Kopřivnice » Veveří

Veveří


Akce roku 2013, Pozvánka, Fotky, Zhodnocení

31. 8. 2013

Pojedeme na Veveří, kdo nevěří, ať tam běží… Tak takhle bychom mohli nazvat náš zájezd, který jsme uskutečnili v sobotu 31. 8. 2013. Na programu bylo navštívení Jarošova mlýna u Veverské Bitýšky, a návštěva hradu Veveří.

Vyjíždíme v 5:20 od benzínové pumpy v Kopřivnici, kde se přivítám s řidičem Lubou Bílkem, a postupně podle seznamu nabíráme lidi z nástupních míst. Malé zdržení u benzínové pumpy, měli zde nastoupit manželé Nožičkovi, ale nikde nikdo. Dokonce zajdu i na autobusovou zastávku, jestli tam nečekají, nikde nejsou. Počkáme ještě na kamarádku Lenku, která dobíhá, a s mírným zpožděním jedeme ještě do Příbora a Nového Jičína. Tam dokonce nastupují i manželé Nožičkovi, a už to frčí.

Přivítám všechny účastníky zájezdu, představím jim pana řidiče, rozdají se účastníkům zájezdu jak trasy pochodů, tak turistické zajímavosti, a taky pověst o založení hradu Veveří, a navíc rozdám v autobuse víc jak 20 programů odjezdů lodí na Brněnské přehradě.

A už se blížíme k Brnu. Zastavujeme v Bystrci u přehrady, kde těsně předtím vysadíme jednoho našeho účastníka, a zároveň vysvětlím lidem, že zde budou v 17:30 odjíždět na zpáteční cestu. Projíždíme pod hradem Veveřím, Veverskou Bitýškou, kde po zeptání v 8:50 zastavujeme před Jarošovým mlýnem. Jsme už vyhlíženi, vždyť jsem zde posílal e-mail, že přijedeme na prohlídku tohoto objektu na 9. hodinu. Jsme ihned panem Karlem Zatloukalem přivítáni, a po zaplacení vstupného vedeni a provázeni mlýnem.

Jarošův mlýn u Veverské Bitýšky je muzeem mlynářského řemesla, s odborným výkladem mlynáře. Jedná se o kulturní památku. Dozvíte se zde, jak se vyrábějí různé druhy mouky, kolikrát se musí mouka prosít a vyčistit – až 16×, vždy to oznámí zvonec panu mlynáři. Taky se dozvíme, že již v roce 1635 zde stával mlýnek, pak že v roce 1937 pozemek a objekty mlýna zakoupili manželé Jarošovi a zahájili výstavbu nového vodního mlýna. Procházíme tři patra mlýna, ve všech je něco k vidění. Poutavé vyprávění posledního mlynáře s ukázkami tohoto řemesla nemělo chybu. Po ukončení prohlídky a zakoupení suvenýrů dostává každý z naší velké skupiny maličký koláček jako pozornost. Loučíme se. Prohlídky se zúčastnilo asi 25 lidí.

 

Všechny fotky ve fotogalerii zde

Je 10:20 hodin, když docházím k autobusu – zjistím, že osm lidí nepůjde na trasu, pojedou autobusem k hradu Veveří. Ostatní tam buď už šli, anebo vyrazili chvíli přede mnou. Docházíme k hradu, je 12 hodin. Po zakoupení vstupného do areálu hradu tam začínáme prohlídku. Tak něco o hradu Veveří. Je to jeden z nejrozsáhlejších hradů u nás. Podle pověsti ho založil moravský kníže Konrád, ale skutečná historie začíná 31. 12. 1213. Největšího rozkvětu a zlatým věkem hradu Veveří je panování Jana Jindřicha 1349 – 1375, bratra císaře Karla IV. Postupně se stává majetkem různých rodů. Nejhorší pro tento hrad bylo ale 20. století. Byl přeměněn na lesnické učiliště, přistavěny příčky, kanalizace v betonu. Pohroma přichází v 70. letech, kdy byl pod patronací Vysokého učení technického v Brně. Všude se dává beton. Až nyní dochází k rekonstrukci hradu. Postupně se občerstvujeme, prohlížíme si hrad. Vidíme pečení chleba v pekárně, která byla vyrobena v Kopřivnici Schustalou – pozdějšího výrobce kočárů a zakladatele firmy vyrábějící proslulé vozy Tatra, i část pohřebního kočáru, také vyrobeného touto firmou. Ve 12:30 si zakupujeme vstupenku na 1. prohlídkový okruh za 60 Kč, kdy nám mladá průvodkyně Dominika přiblíží historii hradu, pohnuté osudy i některé nevhodné prvky přestavby, ale procházíme i některými pokoji. Zajímavostí, kterou se dozvíme, je, že ministerský předseda Winston Churchill zde dokonce pobýval třikrát, což nikde jinde na žádném českém hradu nebo zámku neučinil. Po prohlídce ještě zakoupíme nějaké suvenýry, dáme si razítko do svých záznamníků, prohlídneme si ještě další části hradu, fotíme, a po 14:10 hodině odcházíme.

Někteří ještě předtím, ale i potom, využili možnosti plavby po Brněnské přehradě, která se původně jmenovala Knínická. S její stavbou se započalo v roce 1936 a byla dokončena v roce 1940. Celkové náklady činily 59 miliónů protektorátních korun. Koncem války měla být přehrada fašisty zničena, ale zásluhou hrázného Šikuly k tomu nedošlo. V roce 1959 je přejmenována na Brněnskou. Nyní slouží k rekreaci, projížďkám na lodích, v okolí je mnoho chat.

Na lodích, pěšky, na koloběžce dorážejí účastníci zájezdu do Bystrce, kde se připravují k odjezdu. Tu si dávají ještě něco dobrého k jídlu nebo pití. Někteří ještě předtím hledali v geocashingu své kešky, a jak jsem viděl na vlastní oči, tak to ani neměli lehké.

Je 17:35, odjíždíme. Jak bylo po celou dobu nádherné počasí, dalo se chodit jen v trikách, teplota 25°C, tak s nástupem do autobusu a odjezdem z Brna se rozpršelo. Ještě jedna desetiminutová zastávka u motorestu Čenda v Lipníku nad Bečvou, a už jedeme ke svým domovům. V autobuse poděkuji všem, kteří jakýmkoliv způsobem přispěli k dobrému zabezpečení tohoto zájezdu, seznámím účastníky s dalšími akcemi našeho klubu, s místy výstupu. Poděkuji všem účastníkům zájezdu za účast a dochvilnost, a řidiči Lubovi Bílkovi za dobrou a bezpečnou jízdu. Při výstupu za účastníky zájezdu poděkuje mně i řidiči Pepík Adamec, a ještě poslední rozvoz účastníků, a ve 20:20 se loučím s Lubou potřesením rukou. Vystupuji u benzínky v Kopřivnici s pocitem, že se nám zájezd podařil, a padesát účastníků bylo spokojených jak s programem, tak i s počasím.

Zapsal vedoucí zájezdu J. Poruba

Tisk Tisk