Oficiální stránky KČT Kopřivnice » Žar – zhodnocení

Žar – zhodnocení


Akce roku 2012, Pozvánka, Fotky

Stromy už začaly ztrácet sílu a odívají se do nažloutlých kabátků. Zpěv ptáků pomalu utichá a pohled do kalendáře naznačil, že začalo nejpěknější období roku – podzim. A tak u příležitosti podzimní rovnodennosti jsme vyrazili již na náš už šestý výlet na východ od našeho regionu – do Polských Beskyd. Tentokráte se jednalo po pohoří Malé Beskydy. Na údolích řeky Soly se vypíná hora Žar s horní nádrží přečerpávací elektrárny na vrcholu. Od parkoviště až k horní stanici nás vyvezl vagónek pozemní lanovky a dál už museli všichni po svých. Z počátku nás provázel velmi silný vítr a tak jsme se příliš nezdržovali a vyrazili po červené značce směr Kyčera. Nejprve jsme museli obejít horní nádrž a potom začalo stoupání na Kyčeru. Z otevřených planin pod vrcholem se otevíraly pohledy zpět k Žaru, Slezským Beskydům a zasněžené Babí hoře. V sedle Isepnicka odbočili Ti, co se rozhodli jít po kratší trase zpět k parkovišti a po zbytek dne si udělali vlastní program.

 

Všechny fotky ve fotogalerii zde

Fotky z května od O. Burela

Fotky od F.Blably

Červená značka dále pokračovala směrem ke zřícenině salaše pod vrcholem Cista Grapa. Kousek za ní jsme přešli na modrou, která až na počáteční stoupání byla tak říkajíc v poho. Z vrcholu Jaworzynka se před námi otevřelo celé údolí Soly z dominujícím Žarem a několika vrcholky západní části Malých Beskyd. Z lesních průseků bylo vidět také vysílač na Skřičné, matku hor – Babí horu a za ní Rysy na Slovensku. Z hlediska výhledů si myslím, že tato trasa patřila k těm pěknějším, které jsme dosud měli možnost absolvovat.

Ti, co šli na kratší trasu, si udělali vlastní program v Medzibrodzie, poznali místní folklór a gastronomii. Nechybělo zakoupení několika balíčků krówek pro mlsné jazýčky. V restauraci nad letištěm pro kluzáky došlo k závěrečnému zhodnocení a zahájení společenské části, jejíž druhá část pokračovala v autobuse. Na zpáteční cestě jsme se sborově prozpívali z Beskyd Malých až domů.

Závěrečné poděkování patří nejen pěveckému sdružení KČT Kopřivnice se sólovým pěvcem Petrem Benišem, ale také všem zúčastněným. A pokud nám to situace umožní, tak se do Polska za rok vrátíme.

Ondřej Burel

Tisk Tisk