Oficiální stránky KČT Kopřivnice » Pochod Lašskem – Valašskem – 28. ročník

Pochod Lašskem – Valašskem – 28. ročník


Akce roku 2011, Pozvánka, Fotky

Sobota 3. 9. 2011

aneb jak dál. Opět se zmíním o našem pochodu, který proběhl v sobotu 3. září 2011. Na výboru měsíc před konáním této akce si rozdělujeme úkoly, co kdo zajistí, kde bude, kde se s ním bude počítat na kontrolách. Obvyklá otázka, kdo vyznačí trasy tohoto pochodu, který ve většině případů vede po neznačených trasách. Většina organizátorů je v práci, nebo odjela na dovolenou. A tak v pátek vyrážím na značení s Vláďou Kadlecem. Já značím 6, 12, část 20 km a část 26 km, Vláďa, který jde naproti, zbytek 20 km a 26 km, který je s ní souběžný. Radka Blahutová pak má doznačit zbytek 26 km trasy. Tak to bychom tedy měli. Ještě, že bylo krásně.

Je tady sobota 3. září. V 6:45 jsem už u Šustalovy vily, vyvěšuji vlajky KČT i našeho klubu, start a různé informace, a už je tady první účastník až z Prahy. A to je teprve 6:55 hod. Zaregistruje se, mezitím se odemkne muzeum Šustalovy vily, připraví se všechny věci, rozdělí úkoly a na start ke stolku zasedne Ondra Burel, Hanka Ranošová, Jarka Machovská a já, který občas pendluji a zároveň kontroluji, jestli se nám někdo nepokouší sebrat vlajky. Zároveň podávám informace, kam mají účastníci pochodu jít nebo jet na kolech, i když všichni dostávají mapy s trasami vyznačenými barevně i slovní popis tras. Navíc jsem vyvěsil na dveře Lašské vily barevné označení jednotlivých tras. Také upozorňuji, kde jsou kontroly. Ty máme zajištěny – na K1 na Libotíně Miluška Sochová, na K2 na Bubla ranči Aleš Kadlec (i když je po noční směně) se svojí mamkou Marií, a na K3 v Prchalově Vláďa Kadlec, když členka, která tam měla být, se omluvila pro zdravotní problémy.

Postupně přicházejí a přijíždějí účastníci pochodu. I když v propozicích máme napsané, že start je od 7 do 9 hodin, tak ještě v 9:45 vydáváme posledním účastníkům mapy a brožurky. Já sám po zajištění a zakoupení malého občerstvení a zajištění všech věcí odcházím v 10:15 na 6 km trasu se svým kamarádem Liborem Vlachem. Je nádherné počasí, 25°C, sluníčko krásně hřeje, pohoda. Přicházíme na Bubla ranč na kontrolu, dáme si pivo, odpočineme a jdeme do cíle, kam přicházíme ve 12:15. Paráda, jsme v cíli. Postupně mezitím docházeli a dojížděli účastníci pochodu. Po dojití do cíle zde zůstávám jen s Ondrou, než dorazí v 15:05 poslední účastníci. Pak všechno sbalíme a uklidíme a v 15:15 se rozcházíme do svých domovů.

Co dodat na závěr. Snad jen to, že i přes tak nádherné počasí, propagaci v místních periodikách, vyvěšení plakátů o konání této akce, rozesílání pozvánek na známé a činovníky KČT se této akce zúčastnilo jen 40 účastníků. I samotné zajištění akce – je to vždy o přístupu dotyčných lidí. Naslibují, a pak musí člověk kombinovat, přehazovat a manipulovat s lidmi, ať vše klapne. Sám jsem chodil a zval na pochod jmenovitě.

V cíli dostává nejvzdálenější účastník plastickou mapu Beskyd – shodou okolností to byl turista z Prahy, nejmladší účastník čokoládu a nejstarší účastníci z řad mužů a žen po hrníčku s emblémem této akce. Přesto, když jsem v pátek ve 22:30 usínal, říkala mi manželka: „Stojí ti to za to, organizovat takovou akci?“. Musím jí dát za pravdu, nestojí. I přes propagaci, čas, strávený zajišťováním, se opravdu taková akce nevyplatí dělat. Ne kvůli finančnímu efektu, to je prodělečné, ale spíš kvůli tomu, že rok od roku je účastníků míň. A dělat akci pro akci, to nemá cenu. Tak snad ještě dva ročníky, a pak se uvidí. A to jsme navíc rozdávali a propagovali na tomto pochodu i naši akci „Za posledním puchýřem“. Děkuji všem, kteří se jakýmkoliv způsobem podíleli na organizování a přípravě této akce.

Zapsal organizátor této akce J. Poruba

Tisk Tisk