Oficiální stránky KČT Kopřivnice » Beseda Zde kráčela historie – 11. část

Beseda Zde kráčela historie – 11. část


Akce roku 2010, Pozvánka

Pátek 9. 4. 2010

V 18:45 je ukončena beseda o vzniku 1. světové války, jak vznikla, co jí předcházelo a jaké byly důsledky. Poschovávat půjčenou techniku, rozloučit se a už se rozcházíme. Někteří z nás ještě zajdou do blízkého hotelu, kde se ještě chvíli bavíme o probíhající besedě, jak by mohla vypadat ta další, a pak už jen se vydáváme do svých domovů.

Co tomu všemu ale předcházelo. Při tvoření plánu akcí na tento rok jsme uvedli i besedu Zde kráčela historie s názvem „Tak nám zastřelili Ferdinanda“. Měla pojednávat o vzniku 1. světové války. Opět jsem se tohoto úkolu ujal já. Historie mne vždy zajímala a předat nebo dozvědět se něco o ní byla výzva. Již měsíc a půl před konáním této akce jsem zašel do DDM v Kopřivnici a domluvil se na termínu na pátek 9. 4. 2010 na 17. hodinu. Tak termín je domluven, a teď nezbývá než se pustit do samotné přípravy na tuto akci. Nechci dělat tuto akci sám, a tak požádám o pomoc kamaráda Pepíka Adamce ze Štramberku, který se historií Štramberka a okolí zajímá a zná o této problematice daleko víc než já. Slíbí mi, že mi pomůže. Požádám o spolupráci i kamaráda Vláďu Kadlece. Nejen, že se o historii zajímá, ale po technické stránce mi pomáhá, abychom vytvořili opravdu zajímavou přednášku. Od 6. března po několika strávených dnech, kdy Vláďa přicházíval ke mně domů, jsme dávali dohromady z mých materiálů, co do besedy použít, co ne, jak by měla vypadat. Vláďa přispěl taky několika fotografiemi ze svého archivu. Z nepřeberného množství materiálu vybírám buď málo známé věci, nebo úplně neznámé a připravujeme to na flashku. Mezitím Vláďa zpracuje pozvánku na tuto akci, v předstihu tří týdnů ji vyvěsíme na nástěnky, Aleš Kadlec dal na naše webové stránky a rozeslal odkazy. Seznámím s touto akcí Kopřivnické noviny. I naše práce na připravované besedě se chýlí ke konci. 24. března je vše připraveno a beseda se může konat. Několikrát ještě zajdu do DDM (Dům dětí a mládeže) a domluvím zapůjčení projektoru, plátna i notebooku na tuto akci. Přesto bych chtěl nějak tuto akci oživit, aby nebyla tak fádní, a tak oslovuji manžely Karla a Jarmilu Drlíkovy, aby zahráli několik písniček, které se zpívávaly v První světové válce a přiblížili i tímto způsobem, jak to vypadalo.

Je pátek – telefon. Volá mi pan Monsport z Kopřivnických novin – Kabelové televize. Ptá se, o čem bude beseda, kdo ji povede. Zmíním se, že besedu povedu já, s historií v okolí mi pomůže Pepík Adamec ze Štramberka a budou se promítat z flashky prezentace, které doplníme slovy. Je 17:00 hodin. Započnu tuto besedu přivítáním všech zúčastněných, manželů Drlíkových, kteří si chystají kytary, Pepíka Adamce, Vládi Kadlece a jejich pomocí a už beseda může začít.

Začínám od Viktorie, královny britského impéria a císařovny indické, přes panovníky, kteří vládli v Evropě, následuje písnička, sarajevský atentát. Mezitím mne doplňuje Pepík Adamec zmínkou o Masarykovi, jak to vypadalo ve Štramberku a okolí, vzájemně se střídáme. Objevují se záběry a fotky z bojišť, první tank, vzducholodi, obrázek střídá obrázek, písnička písničku. Účastníci vidí nejen Rasputina, carskou rodinu, ale dozvědí se i o jejím vyvraždění. Vidí představitele bolševické revoluce, křižník Auroru, je toho dost. Dozví se o potopení Lusitanie, vstupu USA do války, o vzpourách v Boce kotorské, Rumburku, o vyhlášení samostatnosti, jejich oslavách. I já hledím, co všechno Pepík Adamec zná. Dozvídáme se, jak probíhaly události ve Štramberku, o Dr. Hrstkovi, Benešovi, Štefánikovi, o oslavách v Kopřivnici i Štramberku, kolik padlo vojáků ze Štramberku. Je toho strašně moc, ale ti, co přišli na tuto besedu v počtu 16, jsou spokojeni. Mezitím pan Monsport točí. Manželé Drlíkovi zahrají poslední písničku.

Zmíním se ještě o zítřejším pochodu, který částečně zahrnuje i některé úseky z historie, o kterých byla řeč. A předám slovo Ondrovi Burelovi, který vysvětlí, jak se na tuto akci pojede, jak se půjde a další zajímavosti. Poděkuji všem s přípravou této akce a nezbývá mi, než se rozloučit.

Jen podotknu, že s besedami je pro toto období konec a víc se zaměříme na turistiku a poznávání našeho okolí. I podle slov účastníků – beseda měla co do sebe a dozvěděli se málo známé nebo neznámé věci a děje nejen ze světa, ale i z našeho okolí. A o to přece jde.

Zapsal Josef Poruba



Tisk Tisk