Oficiální stránky KČT Kopřivnice » Roháče 10. – 13.7.2008

Roháče 10. – 13.7.2008


Akce roku 2008, Pozvánka, Fotky

Čím a jak začít?! Určitě počasím. To je první, na co člověk při cestě do hor myslí. Ať nám vyjde, na to myslím od samého začátku při plánování túr, což je od podzimu 2007.

Čím více se to blíží, tím více se raduji nejen já, ale tuším, že i ostatní „účastníci zájezdu“. Jsou to moje „první“ Roháče, a dnes můžu říci, že nám to vyšlo!!! 4 dny sluníčko, mraky, větřík a déšť až při zpáteční cestě domů.

Vyjíždíme ve čtvrtek 10.7.2008 z Příbora přes Kopřivnici a Štramberk. 44 turistů veze Stáňa Jaroš s rodinou až k parkovišti za obcí Žiar, odkud většina z nás vyráží Žiarskou dolinou k nově rekonstruované Žiarské chatě. Po malém odpočinku a občerstvení se rozdělujeme, skupinka mladých z Příbora pokračuje do Smutného sedla, přes Tri kopy na Baníkov, ostatní jdou do Jalovského sedla, přes Príslop na Baníkov, do Baníkovského sedla a Spálenou dolinou kolem Roháčského vodopádu na asfaltku, která nás dovede před Zverovku. Máme hodinu zpoždění, než docházejí poslední z nás. Po deseti minutách jízdy zastavujeme u bývalého rekreačního zařízení Žilinské univerzity – chatové osady Krajinka. Dřevěné chatičky rozprostřené na louce pod lesem i v lese, hřiště, restaurace s jídelnou. Polopenze standardní a docela vydatná, na čepu Černá hora. A kdo toho nemá dost, hraje se volejbal.

Druhý den se rozdělujeme na několik skupin, několik z nás přehodnotilo fyzičku a zůstává „doma“ nebo volí kratší trasu, ale drtivá většina usedá do busu. Nejdelší 9hodinová túra vede od Zverovky Látanou dolinou do sedla Zábrať, pokračuje na Rákoň s krásnými výhledy a odtud směr Volovec, Jamnické sedlo na Ostrý Roháč. Pár z nás to otáčí, terén je opravdu náročný a chce to dobrou kondici, dlouhý krok a pevné ruce. Náročnější místa jsou jištěna řetězy, je to adrenalin. Stezka nás vede přes Plačlivé do Smutného sedla, Smutnou dolinou až k Ťatliakovej chatě, kde se někteří před závěrečným – jak jinak než asfaltovým úsekem -odměňují pálenkou s čučorietkami. Po ranním upozornění vedoucí zájezdu, že se na nikoho nečeká, všichni a včas odjíždíme. Pro úplnost je třeba říci, že druhá 6,5 hodinová trasa vedla od Zverovky do sedla pod Osobitou, Lúčnou a Látanou dolinou zpět ke Zverovce. Poslední skupinka vyrazila kolem Roháčských ples.

 

Všechny fotky si můžete prohlédnout zde

Třetí den – 12.7.2008 – je prozíravě zvolen jako odpočinkový, protože původně plánovaná cesta na Bobrovec je uzavřena. I tak stojí naučný chodník Juráňovou dolinou a jeho Tiesňavy za to. Po tříhodinové procházce se setkáváme v Oravici s těmi, kteří na termálním koupališti nabírají síly již od desáté hodiny. Voda ve dvou bazénech teplá 34 a 37 °C dělá divy s naším pohybových aparátem a schody na chatkách již večer a následně v neděli nedávají tolik zabrat. Ale abych nepředbíhala – před večeří jsme ještě stihli navštívit muzeum Oravské dědiny v Brestové, kousek od našeho čtyřdenního domova.

Nedělní poslední společná túra na Sivý vrch je lemována každých 100 metrů výškovými body. Vycházíme od Horárně pod Bielou skalou, přes vyhlídkové místo Biela skála, Radovými skalami až na samotný vrchol Sivý vrch. Ze sedla Priehyba je krásný pohled na hřeben skal, kterými jsme vystoupali. Malá skupinka turistů byla místo výšlapu okusit vodu na Liptovské Maře. Po půl páté večer odjíždíme k domovům a do mraků. Večeře a nákup ovčích sýrů v kolibě Krajinka za Ružomberokom stylově zakončuje vydařeny pobyt na Slovensku a následný déšť a bouřka nás provázejí přes hranice až domů.

Radka Blahutová.

Zapsala vedoucí zájezdu

Tisk Tisk