Oficiální stránky KČT Kopřivnice » A nastal mír – 28. 4. 2006

A nastal mír – 28. 4. 2006


Akce roku 2006, Pozvánka

Jak začít? Vítám účastníky dnešní besedy „A nastal mír“ z cyklu přednášek „Zde kráčela historie“, která se zabývá historií našeho okolí. Přednášejícím je starosta města Kopřivnice a zároveň člen našeho KČT pan Jiří Tichánek.

V dnešní besedě se dostáváme po skončení Třicetileté války po roce 1648 do období zničené země i našeho okolí. I když Třicetiletá válka skončila a byla to pro naše země nejzhoubnější válka, útrapy lidu neskončily. Dozvídáme se, že švédská posádka, která byla ve Fulneku, odchází až po roce 1650, to znamená dva roky po uzavření Vestfálského míru. Země je zničená, vyplundrovaná, lidé okradeni, zbídačelí, města a vesnice vypáleny. Ruku v ruce přichází do našeho okolí nemoci – mor, lidé nemají co jíst, je dokázáno, že jedli z hladu i trávu, kořínky apod. Městům jsou odpírány jejich majestáty a různé výhody. V této době dochází k rozkvětu z našeho okolí jen města Příbora, které stálo na straně Habsburků. Přichází tuhá rekatolizace. Nekatolické panstvo opouští své domovy a odchází do vyhnanství nebo padlo v bojích proti Habsburkům, k moci se dostává cizí šlechta, která nemá uznání s poddaným lidem, zvyšují se roboty, daně, povinnosti vůči vrchnosti světské i církevní, lidský život nemá žádnou cenu. Navíc hrozí i turecké nebezpečí. Turci, odvěcí nepřátelé křesťanů, nemají zájem o nic jiného, než obsadit co nejvíc území, získat otroky, obrátit na Islám co nejvíc lidí, zbytek pobít, na svých nájezdech zničit a vypálit co nejvíc míst. Na obrázcích můžeme vidět sultány, vezíry, Janičáry, mapky míst, kam se Turci při svých nájezdech na jižní Moravě dostali. Našemu okolí se vyhnuli, snad díky hlubokým lesům, šancím postavených u Mostu u Jablunkova. I když přímé nebezpečí našemu okolí nehrozilo, sedm tureckých špiónů bylo krutě popraveno. Jsme seznámeni s tím, že Janičáři, vynikající turecká pěchota, dovedla ze svých smrtících luků vystřelit až 30 šípů za minutu s neobvyklou přesností. Roky dobytí měst, pevností, krutosti, které potom následovaly. To vše z besedy vyplynulo. I zajímavosti o Vladovi IV. Tepesovi, turkobijci, kterého většina lidí zná jako hraběte Draculu, a jenž žil v letech 1431 – 1477, a jehož specialitou bylo narážet lidi na špičaté kůly, to vše se dozvíme.

Opět se ocitáme v našem okolí. Selská povstání z roku 1643, 1695, kdy vzbouření sedláci z 30 obcí v našem okolí tábořilo u Váňova kamene (na Hraničkách), prostor mezi Štramberkem a Kopřivnicí. Projektor nám ukáže obrázky, kde to bylo, jak asi sedláci vypadali, jaké měli zbraně.

A už se dostáváme k nejzajímavějšímu tématu, a to je zbojnictví v našem okolí, a o nejznámějším zbojníku Ondrášovi (1680 – 1715). Na obrázcích vidíme zbraně zbojníků, jak vypadali, jak skončili, druhy mučících nástrojů, druhy smrtí, které museli podstoupit, když byli chyceni. A už přicházejí pověsti, legendy i historické skutečnosti. Nebyli to jen ochránci chudých, ale i prachbídní lotři a lupiči, kteří přepadali nejen pány, ale i kněze, řemeslníky. Portáši (dříve označení valašských strážců hranic – četníků) se starali o výběr cel, bránili pašování, pronásledovali zbojníky, lupiče. I ty uvidíme na obrázcích.

Po vyčerpávající přednášce máme možnost klást panu Tichánkovi otázky. Nebyl bych to já, abych se nezeptal. Mé dotazy jsou o smolných a popravčích knihách, zda se zachovaly, kde se v našem okolí popravovalo. Ptám se na pověst o zbojníku Ondrášovi a hradu Hukvaldy. Všechny mé dotazy jsou mi perfektně zodpovězeny. Snad ze studu, nebo z důvodu vyčerpávající přednášky už nepadly žádné dotazy.

Děkuji Jirkovi Tichánkovi za podnětnou besedu k historii našeho okolí, která byla perfektně připravená, trvala od 17 do 18:45 hodin. Děkuji pracovníkům Domu dětí a mládeže za možnost uskutečnění besedy v jejich zařízení. Loučím se s účastníky besedy s pozvánkou na některé naše akce. Po skončení přicházejí někteří účastníci s poděkováním za uskutečnění této akce. Zvlášť mě potěšila slova pana J. Adamce, kronikáře a historika města Štramberka, abychom v této činnosti i nadále pokračovali. Můžu ho ujistit – budeme. Zhodnocení besedy J. Tichánka bylo podle všech zúčastněných účastníků vynikající, a mnohým z nás přineslo nové poznatky a vědomosti o historii v našem okolí. Takže ještě jednou – díky Jirko.

P. S. Pan Jiří Tichánek je i autorem několika publikací o našich hradech a zámcích z našeho okolí. Ale o tom až někdy příště.

Předseda KČT Kopřivnice J. Poruba

Tisk Tisk